Historie

Jak to všechno začalo

Počátky organizované požární ochrany v naší malé vesničce sahají do roku 1900, kdy se ve vedlejších Hradešicích zakládá Sbor dobrovolných hasičů. Mezi zakládajícími členy jsou občané Černíče Antonín Lucek a Jan Pátý. Jan Pátý je zvolen na ustavující valné hromadě do výboru sboru.

Na valné hromadě 6.1.1911 je rozhodnuto o zakoupení dvou berlovek ze sbírek občanů. Z toho jedna bude zapůjčena do Černíče.

Na valné hromadě 6.1.1912 starosta Černíče František Melka stvrzuje svým podpisem převzetí berlovky. Ručí, že se bude používat jen k požárním účelům a také, že nebude svévolně poškozena.

Na valné hromadě 6.1.1934 jednatel hradešického sboru pan řidící učitel Raba veřejně prohlašuje plné pochopení všech občanů. Sděluje, že všechna čísla popisná v Černíči přispěla na účely a potřeby sboru. V Černíči se tehdy vybralo 98 Kčs.

Další velká sbírka proběhla v roce 1946 za účelem zakoupení motorové stříkačky. Tehdy se v Hradešicích a Černíči vybralo 10 085 Kčs. V roce 1947 byla zakoupena motorová stříkačka PS8.

Ke konci padesátých let minulého století začíná především mezi mladšími občany Černíče kolovat názor o potřebě založení vlastního hasičského sboru. Dalším důvodem založení vlastního sboru je připravované nové státoprávní uspořádání. Končí okresy Horažďovice a Sušice, které se spojí v jeden celek v okres Klatovy. Taktéž OV ČSPO přechází do Klatov. Dříve než dojde k vlastnímu založení sboru, je dodána do obce požární technika (DS 16) a větší množství hadic z obce Kladruby, která byla tehdy začleněna do okresu Horažďovice.

V listopadu 1959 dochází tedy k založení hasičského sboru (tehdy Místní jednota Českého svazu požární ochrany). V hostinci U Doumelů se sešlo 19 občanů. Z OV ČSPO přijeli funkcionáři Jan Brejcha a Karel Černý. Dále se dostavil okrskový velitel pan Heřman z Rabí. Na ustavující schůzi se do sboru přihlásilo 15 občanů, kteří svým podpisem stvrdili členství.

Zakládající členové

Jíně Antonín
Kovařík Václav
Melka Jaroslav čp. 12
Melka Jaroslav čp. 37
Melka Stanislav čp. 37
Melka Josef čp. 29
Melka Václav čp. 10
Metlička Václav
Pátý Jiří
Pátý Jaroslav
Procházka Josef
Soukup Josef
Soukup Alois
Zloch Jan
Zikmund Václav

První výbor

Předseda: Jíně Antonín
Velitel: Melka Josef čp. 29
Preventista: Procházka Josef
Strojník: Melka Jaroslav čp. 37
Hospodář: Melka Jaroslav čp. 12
Jednatel: Melka Václav čp. 10

Členská základna

Jméno a příjmení                           Člen od roku
   
Václav Bláha 

1969

Josef Brož

1988

Pavel Brož

1956

Václav Brož

1984

Josef Doumel st.

1977

Josef Doumel ml.

1996

Jan Fiala

1973

Václav Forejt

1983

František Melka st.

1958

   
Jaroslav Melka

1991

Jiří Melka st.

1978

Jiří Melka ml.

2004

Josef Melka st.

1961

Josef Melka ml.

2006

   
Stanislav Melka nst.

1959

Stanislav Melka st.

1984

Stanislav Melka ml.

2006

Václav Melka

1959

   
Lucie Melková

2007

Monika Melková

2006

Robert Mertl

2004

Václav Mertl st.

1985

Václav Mertl ml.

1999

   
Václav Metlička st.

1984

Václav Metlička ml.

2005

Barbora Metličková

2006

Nikola Metličková

2006

Václav Mlynařík

1991

   
   
Alois Soukup st.

1959

Alois Soukup ml.

1990

Jiří Vavruška

1990

Josef Vavruška st.

1984

Josef Vavruška ml.

2005

   
Antonín Zelenka

1977

Josef Zelenka

1978


Složení výboru na volební období 2005 - 2010

Starosta: Václav Bláha
Velitel: Antonín Zelenka
Zástupce velitele: Václav Metlička st.
Strojník: Josef Vavruška st.
Jednatel: Monika Melková
Hospodář: ing. Jaroslav Melka
Referent prevence a ochrany obyvatelstva: Jiří Melka ml.
Kronikář: Antonín Zelenka

Předseda kontrolní a revizní rady: Václav Mlynařík
Člen KRR - revizor: Josef Vavruška ml.
Člen KRR: Josef Brož

 

Zajímavosti

Přehled požárů v Černíči od roku 1900 - 1960

14. 11. 1901 - Požár v mlýně Černíč č. 1. Majitelka Anna Lucková. Hradešický sbor účinně zasáhl a zachránil obytné stavení s mlýnskými koly.

20. 06. 1912 - Požár stohu slámy. Majitelé Jan a Václav Pátý, Černíč č. 3.

1930 a 1932 - Hořelo v Černíči. Nepodařilo se zjistit majitele ani objekty. Jedním z postižených by mohl být pravděpodobně Václav Melka, Černíč č. 29 (Lukař), kdy shořela chalupa Na rybníce.

1933 - Požár obytného stavení u Marie Bělochové, Černíč č. 31.

07. 02. 1935 - Požár usedlosti Jakuba Zikmunda, Černíč č. 16. Při zásahu byla zachráněna mimořádným úsilím obecní žena paní Pithardtová.

02. 03. 1935 - Požár usedlosti Jana Smetany, Černíč č. 18.

29. 05. 1940 - Zasáhl blesk stodolu mlynáře Valdegra, Černíč č. 1.

17. 10. 1956 - Požár stohu slámy. Majitel Antonín Pátý, Černíč č. 3.

Přehled zásahů SDH Černíč od roku 1959

1959 - Výjezd k zásahu do Vlkonic, kde hoří kolnička na dříví.

15. 02. 1961 - Výjezd k požáru stohu slámy do Vlkonic.

1963 - Výjezd k požáru kravína do Mířenic.

červen 1965 - Účast několika členů sboru na tragické události. V Žákově se utopil Miloslav Lávička z Hradešic.

květen 1966 - Výjezd k požáru stohu do Smrkovce.

leden 1968 - Výjezd k požáru stáje do Vlkonic.

červenec 1968 -Došlo k zajímavému zásahu. SDH Malý Bor pořádal oslavu 80. výročí založení sboru. Osm našich členů ve vycházkových uniformách bylo již připraveno k odjezdu, když se stala mimořádná událost. Traktorista STS Horažďovice měl před svým domem zaparkovanou cisternu s čpavkem (19q). U cisterny došlo k poškození vypouštěcího ventilu a během krátké chvíle byla zamořena celá obec. Členové se běželi převléci do pracovního obleku a zahájili opatření k zamezení úniku. Útok byl však znemožněn silnou vlnou tekoucího čpavku. Velice těžko se dostávali do bezpečí mimo rozsah čpavkové vlny. V té době probíhalo v katastru obce vojenské cvičení. Velitel jednotky Antonín Melka požádal vojenského velitele o pomoc. Žádosti bylo vyhověno a šest vojáků s plynovými maskami spolu s hasiči účinně zasáhli. Celá akce trvala 2,5 hodiny než zbylá část zachráněného čpavku (9q až 10q) v nádrži zmrzla. Poté byla cisterna odtažena za obec.

20. 11. 1977 -  Série požárů stohů v Hradešicích a Černíči. Kolem desáté hodiny dopolední houkající siréna svolává zásahové jednotky k požáru stohu do Hradešic. Stoh se nenechal hasit, proto byla zaujata obranná strategie a ochraňovali se okolní objekty (porodna prasat a kravín). Aby likvidace požáru proběhla rychleji, byl stoh roztahán po poli traktory JZD. Požár byl zlikvidován až v úterý 22. 11. večer. Po tomto požáru byly ostatní stohy znovu přeměřeny. V Černíči se naměřila teplota na nejhorším místě 80°C. Než však došlo k účinnému opatření, stoh 25. 11. vzplanul. Požár zpozorovaly ve 3 hodiny ráno ženy z Vlkonic, když šly do kravína. Zásahová jednotka SDH Černíč s jednotkou útvaru Horažďovice účinně zasáhla a kolem čtvrté hodiny ranní byl požár lokalizován. K úplné likvidaci byly na rozkaz velitele zásahu pana Velíška povolány další jednotky. Dostavily se jednotky z Hradešic, Malého Boru, Nalžovských Hor, Sušice a útvaru z Klatov. Tyto přivolané síly nebyly při požáru nic platné, protože stoh se musel roztahat po poli. Dva nakladače nakládaly a šest traktorů rozváželo po poli asi do 23 hodin. Naše jednotka zaujala postavení na hranici rybníka Žákova a vytvořila přívodní a dopravní vedení vody. Na nás byla napojena jednotka z Hradešic, která dodávala vodu do cisteren, které hasily tu a tam vzniklý oheň. Odpoledne téhož dne se začal vyvážet další stoh v Hradešicích. To trvalo asi do jedné hodiny noční dne 26. 11. Veškeré úsilí hasičů, ale i ostatních občanů bylo ztíženo mrazivým větrem. Na požářišti se držely hlídky. Na hasiče Černíče připadla 26. 11. od 12:00 do 18:00. Celkem přišlo JZD při požárech o 120 vagonů slámy. Příčinou požárů stohů bylo samovznícení. Do stohu byla skladována sláma s mokrým podsevem. Po požárech byla oceněna obětavá práce všech zasahujících jednotek vedením JZD.

04. 08. 1990 -  Požár hranice dříví. Majitel Václav Jíně. Na nebezpečnost skládky dřeva v blízkosti transformátoru byl již dříve majitel upozorňován. Ve 12:00 oheň zpozoroval Mlynařík a zahájil neodkladné práce, aby se oheň nerozšiřoval. Protože bylo velké sucho, jeho snaha byla marná. Mezi tím však již přijeli členové zásahové jednotky a oheň lokalizovali. Za pomoci jednotek z Hradešic a Horažďovic byl oheň ve 14:00 zlikvidován. Příčinou požáru bylo pravděpodobně samovznícení.

26. 09. 1990 -  Požár stodoly. Majitel Václav Mertl, Černíč č. 36. Požár vznikl neopatrností při sváření osobního automobilu. Požár byl zpozorován v 18:15. Likvidaci ohně usnadnila blízkost vodního hydrantu, odkud byly nasazeny dva proudy C. Velký počet neoprávněných osob v blízkosti požářiště, které se nepodařilo vykázat do patřičné vzdálenosti a blížící se tma kladly překážky při zásahu. Při zásahu byl zraněm Alois Soukup ml. Dva dny byl hospitalizován v nemocnici. Požáru se dále účastnily jednotky z Hradešic, Horažďovic a SOLA Sušice. V záloze byla připravena jednotka z Vlkonic.